Květen 2017

Antidepresivní rybičky

5. května 2017 v 19:04 | Bezová dáma |  Bezový život
Myslím že všichni, kteří čtou tyto řádky měli chvíle, na které by nejradši zapomněli a v momentu se propadli do země. Když se ztrapnili před přáteli ve škole nebo koncertním publikem při představení, když se cítili sami, zapomenutí a nenávidění, když jednoduše nebyli ve své kůži a zmizet a nikdy se nevrátit byl jejich jediný plán.
V těch chvílích nám často pomůžou jen naše malá potěšení, koutky a zákoutí, ve kterých se cítíme bezpečně, na které vzpomínáme jako na domov a místo vzpomínek třeba z dětství. Činnosti, jež nás příjemně naplňují, vždy, když zavoní, zazní, nás jednoduše potěší a uklidní. Předměty a relikvie připomínající nám nepostradatelnou minulost s rodinnou a přáteli. A někdy, když stres překračuje limit, kdy je jej možno zvládat, nám jsou nablízku chvilky jen pro nás. Bez jiných lidí, nechtěně společnosti, obklopeni našimi antidepresivními rybičkami, tam, kde je nejpříjemnější pobývat se svými vzpomínkami.
V takových chvílích ani moc nevnímáme okolní svět, vlastně nás vůbec nezajímá. Nic nás nezajímá. Jen to, co už jsme prožili. Je krásné a uklidňující jen tak brouzdat zaprášenými složkami šťastných vzpomínek, těmi, které jsme se tak dlouho neodvážili vysunout, nebo jsme na ně v tomhle rušném a zrychleném světě ještě neměli čas. Ta nostalgie rozezní každý nerv a cit ve vašem těle, možná usnete a necháte si zdát ty nejkrásnější sny o sladkých chvílích minulosti. Někdy to trvá dlouho, občas jenom pár minut, avšak po nějakém tom čase budete znovu připraveni a svěží vyrazit zpět navzdory světu.
Já vím, že je každý má, a v horkých chvilkách na ně spoléhá jako na schlazení mysli. Jaké jsou ty vaše?